Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět míchy neboli myelitida může vzniknout z mnoha různých důvodů, nejčastěji však vzniká v důsledku infekce (virové, bakteriální, plísňové nebo parazitární). Někdy může být příčinou jejího vzniku autoimunitní onemocnění, v některých případech se příčinu vzniku nepodaří odhalit. Viz také zánět, mícha.

Prodloužená mícha (lat. medulla oblongata) je poslední ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi Varolovým mostem (nahoře) a plynule pokračuje v míchu (dole). V oblasti prodloužené míchy se k mozkovému kmeni připojuje pět nejníže uložených párů hlavových nervů: vestibulokochleární, jazykohltanový, bloudivý, přídatný a podjazykový. Viz také mozek.

Centrální kanálek míchy (lat. canalis centralis medullae spinalis) je prostor vyplněný mozkomíšním mokem, který prochází celou délkou míchy. Tento kanálek začíná pod čtvrtou mozkovou komorou, ze které do něj proudí mozkomíšní mok. Podobně jako mozkové komory je i centrální kanálek míchy vystlán epitelem, který je tvořen ependymovými buňkami. Kanálek jednak pomáhá přenášet do míchy živiny, jednak míchu do jisté míry chrání tím, že částečně tlumí nárazy do páteře. Viz také centrální, mícha.

Mícha (lat. medulla spinalis) je dlouhý trubicovitý útvar, který vybíhá ze spodní části mozku (přesněji řečeno navazuje na prodlouženou míchu) a probíhá páteřním kanálem od lebky (nahoře) až na úroveň prvního nebo druhého bederního obratle (dole). Na míchu se připojují míšní nervy, jejichž prostřednictvím se mícha podílí na senzorickém a motorickém zásobení celého těla od krku dolů. Kromě toho mícha zabezpečuje obousměrnou převodní dráhu pro signály mezi tělem a mozkem, a v neposlední řadě je mícha hlavním centrem pro reflexy. Mícha se skládá z celkem 31 míšních segmentů. Odvozené přídavné jméno je míšní. Obrázek: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) část míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 míšních segmentů se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální nervový systém a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz míšní.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.